KOGNITIVNÍ ZKRESLENÍ neboli myšlenkové pasti

Anglickým pojmem COGNITIVE BIAS - čti [bajes] - označujeme systematické, opakované chyby v myšlení, úsudku, rozhodování, zapamatovávání apod., kdy závěry jsou často odvozeny - aniž to sami tušíme - nelogickým způsobem. V češtině pro ně používáme označení kognitivní zkreslení nebo myšlenkové pasti. Tyto chyby nijak nesouvisejí s inteligencí a schopnostmi dané osoby - mechanismy, které je způsobují, jsou nám přirozené.

Proč tomu tak je? Jak ve své teorii duálních procesů popsali Tversky a Kahneman (Nobelova cena za ekonomii 2002), v lidském mozku fungují dva oddělené módy myšlení: tzv. rychlé intuitivní myšlení a pomalé analytické myšlení.

  • Rychlé intuitivní myšlení je evolučně velmi staré; je založeno na používání heuristik, což jsou metody hledání řešení, které nebude nejlepší, ale bude dostatečně dobré. Obrovskou výhodou tohoto typu myšlení je, že jeho prostřednictvím jsme schopni se rozhodnout velmi rychle. Je automatické, nevyžaduje žádné úsilí, nelze ho "vypnout" a je svázáno s našimi emocemi: pokud máme kupříkladu strach či vztek, rozhodujeme se téměř výhradně intuitivně. Problémem tohoto módu myšlení však je, že často vede k silnému zjednodušení a zkreslení skutečnosti a ve svém důsledku se vůbec nehodí k řešení složitějších problémů, v nichž je třeba posoudit více různých aspektů. 
  • Pomalé analytické myšlení je evolučně mnohem mladší (mají ho pouze vyšší primáti) a ve velmi rozvinuté podobě ho najdeme jen u člověka; je založeno na používaní logických standardů a abstraktních představ. Je schopno najít velmi přesná řešení, ovšem za cenu úsilí (uvědomujeme si, že myslíme) a dlouhé doby, kterou k tomu potřebujeme. Je neosobní, nesvázané s emocemi a většinu času vypnuté. Je to myšlení, které je schopno - je-li správně použito - analyzovat i velmi složité problémy a dovést nás k nejlepším úsudkům a rozhodnutím.

Typické myšlenkové pasti

the FUNDAMENTAL ATTRIBUTON ERROR

Past chybné atribuce neboli 

"jako dobrá detektivka"

Události a jevy kolem sebe máme tendenci vnímat jako vnitřně logické a provázané dění. Chceme věci vidět jako do sebe zapadající, jako příběh, který lze pochopit a mít pro něj vysvětlení. Náhoda nám připadá podezřelá a nepravděpodobná. 

Horký kandidát na prezidenta zemře dva dny před druhým kolem voleb na infarkt.

BIAS: To nemůže být náhoda! Žádný infarkt, někdo z tábora protikandidáta ho zavraždil!

the ANCHORING BIAS
Past ukotvení neboli 
"a toho se držme"

Novou událost či jev máme tendenci stále spojovat s první informací, kterou jsme o ní získali, přestože nemusí být relavantní, úplná či pravdivá*. Přesto na tuto prvotní informaci stále spoléháme, přeceňujeme ji, byť třeba všechny další informace hovoří proti ní.

*) Past ukotvení je často ještě hlubší: máme tendenci určitou hodnotu odvozovat od jiné, zcela nesouvisející hodnoty, se kterou jsme se setkali krátce předtím.

the CONFIRMATION BIAS

Past potvrzovacího zkreslení neboli "data jasně ukazují"

Máme tendenci upřednostňovat takové informace a interpretece, které jsou v souladu s naším původním názorem, a naopak ignorovat nebo bagatelizovat ty, které jsou s ním v rozporu. Nejednoznačné informace a data vykládáme tak, aby hrály ve prospěch našeho názoru.

the AVAILABILITY BIAS 
Klam dostupnosti neboli 
"všude teď píšou"

Při rozhodování o pravděpodobnosti nějakého jevu se držíme především toho, jak snadno a v jakém počtu se nám k danému tématu či problematice vybaví příklady. Může to být dáno kupříkladu módností či aktuálností  dané věci.

the HINDSIDE BIAS

Klam zpětného pohledu nebol 

"já jsem to věděl"

Mylně se domníváme, že události, které se staly, bylo možno předvídat, že bylo předem jasné, jak proběhnou. Přitom ve skutečnosti v době, která jim předcházela, nijak předvídatelné nebyly. Tomuto klamu se rozsáhle věnuje oceňovaná kniha profesora ekonomie Nassima Nicholase Taleba "Černá labuť".

the SURVIVORSHIP BIAS

Klam přeživších neboli 

"byla to hračka"

Vliv nějakého postupu či procesu máme tendenci posuzovat pouze podle objektů (lidí, věcí apod.), které tímto procesem víceměně úspěšně prošly, nikoliv těch, které v něm byly vyřazeny. To často vede ke ztrátě nejpodstatnějších informací.

the ZERO-RISK BIAS

Klam nulového rizika neboli 

"a máme to v suchu"

Pokud je nějaká situace spojena s více různými riziky, upřednostňujeme taková řešení, která vedou k úplné eliminaci jednoho z rizik, před řešeními, která sníží několik zdrojů rizika, a to i pokud tím celkové riziko klesne podstatně více. 

the REPRESENTATIVE BIAS
Klam reprezentativnosti neboli 
"blbá blondýna"

Pravděpodobnost příslušnosti určitého jevu nebo objektu k nějaké kategorii máme tendenci odhadovat podle toho, jak moc se shoduje s naší představou o typickém reprezentantu této kategorie.

the BASE RATE FALLACY

Přehlížení výchozí pravděpodobnosti neboli
"výsledek testu jasně říká, že..."

Klam fundamentálně provázaný s naším základním tématem: bayesovskou inferencí. Člověk zpravidla neumí vnímat celkovou pravděpodobnost jevu, pokud je dána kombinací nějaké apriorní pravděpodobnosti a důkazní hodnoty provedeného testu, zkoumání atd.

the AMBIGUITY EFFECT

Odpor k nejednoznačnosti neboli "na to vám neskočím" 

Z nabízených možností obvykle zavrhneme ty, v nichž figurují faktory neznámé pravděpodobnosti, a to i tehdy, když nám mohou přinést zisk, zatímco ostatní možnosti přinášejí jistou, ale definovanou ztátu.

Při sjednávání hypoték dává naprostá většina lidí přednost fixním úrokovým sazbám, které je zaváží splácet sjednaný úrok po mnoho let (a hypotéky mezitím třeba rapidně zlevní) před variabilními úrokovými sazbami, které kopírují skutečný vývoj ekonomiky (a mohou tedy přinést jak velkou úsporu, tak značnou ztrátu oproti fixní hypotéce).

the EXPECTANCY BIAS

Klikněte a můžete začít psát. Repellendus temporibus autem quibusdam et aut.

the FRAMING BIAS

Klikněte a můžete začít psát. Repellendus temporibus autem quibusdam et aut.

the SELF-SERVING BIAS
Klam sloužící sobě neboli 

"nejsem tak špatný" 

Jsme k sobě shovívavější než ke druhým. Své vlastní chování a motivace vnímáme jako lepší, čestnější, správnější než je tomu u druhých lidí. Své úspěchy přičítáme výhradně svým schopnostem, zatímco ostatní přišli k úspěchu často jako slepí k houslím. Naše chyby jsou méně závažné nebo nezaviněné, vynucené vnějšími okolnostmi, zatímco ostatní dělají vážné chyby hlavně kvůli své neschopnosti.

the OVERCONFIDENCE BIAS Efekt přehnané sebedůvěry neboli "mám na to"

Obecně máme tendenci přeceňovat (nepodloženě) své schopnosti, možnosti a naděje na úspěch, a to i tehdy, když o jejich skutečné úrovni máme dostatek relevantních informací, nebo tehdy, když nemáme možnost výsledek (úspěch/neúspěch) nějak ovlivnit.

the SELF-CONSISTENCY BIAS

Klikněte a můžete začít psát. Repellendus temporibus autem quibusdam et aut.