Jan Zimmer

Profesí soudní znalec věnující se identifikaci osob podle ručního písma. Fanoušek matematiky, logiky a bayesovské inference v kriminalistických identifikačních disciplínách.

Protože má velmi blízko ke sportu, nejdříve vystudoval FTVS UK, aby si následně přibral studium kriminalistiky na Policejní akademii ČR, protože se od pohybového učení ve sportu profesně přesunul k aplikaci poznatků o pohybovém učení v kriminalistice. V letech 2007 až 2012 postupně působil na dvou znaleckých ústavech. Od roku 2010 se znalectví věnuje samostatně a pokouší se o nemožné: skloubit nekonečnou práci, rodinu, řešení výzkumných úkolů a doktorský studijní program. Zjevně z dlouhé chvíle v roce 2013 spoluzaložil Československou společnost pro písmoznalectví, ve které je od roku 2014 předsedou.

V roce 2017 nebyl za zásluhy potrestán, ale poctěn členstvím v Poradním sboru ministra spravedlnosti pro obory zabývající se identifikačním zkoumáním rukopisu. I když vlastně, jak se to vezme...

Jeho přesvědčení je, že úkolem znalce při zkoumání např. pravosti podpisu je toliko kvalifikované posouzení, jak pravděpodobná jsou zjištění, která zkoumáním učinil, pokud je pravdivé tvrzení obžalobya proti tomu, jak pravděpodobná jsou stejná zjištění, pokud je pravdivé tvrzení obhajoby.

Konečné posouzení, jak pravděpodobné je, že osoba XY dokument podepsala, má být úkolem soudu a kromě výsledků znaleckého zkoumání má brát v úvahu další dostupné relevantní důkazy. To je příklad bayesovské inference a podle Honzy cesta, jak zajistit, aby spravedlnost vyhrávala častěji.