Ondřej Vencálek

Matematik, statistik, učitel. Pro praktiky teoretik, pro teoretiky praktik; ve skutečnosti se necítí silný ani v teorii ani v praxi. A pozoruje, že je jen málo lidí, kteří dokážou být vynikající teoretici a zároveň mít bohaté zkušenosti s praktickou analýzou dat. 

Vystudoval obor pravděpodobnost a matematická statistika na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, kde po magisterském studiu (zakončeném v roce 2007) pokračoval ve studiu doktorském, které ukončil v prosinci 2011 obhájením disertace z oblasti neparametrické statistiky a klasifikace, za níž získal v následujícím roce ocenění Classification Society. Zájem o praktické použití statistiky v oblasti medicíny ho vedl k působení na oddělení biostatistiky Státního zdravotního ústavu, v roce 2009 se však vrátil z Prahy na Moravu a začal působit na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Těší ho, má-li možnost proslovit popularizační přednášku (jako třeba tu v Planetáriu v Brně) nebo sepsat své myšlenky v článečku s lehce filosofickým nádechem.

Oceňujeme ctnosti, ale nehovoříme o nich. Poctivému účetnímu, věrné manželce, serióznímu vědci věnujeme málo pozornosti ve srovnání s defraudantem, tulákem, podvodníkem.
(John Steinbeck)

Jsou dvě cesty k přístupu k ostatním a ke společnosti:
První je říkat společnosti, co je podle vás špatné a co dobré,
a druhou je uskutečnit to, co si myslíte, že je dobré;
obě cesty jsou formou pomoci.
(Gary Snyder)